Artykuły
https://orcid.org/0000-0002-8814-5962
Tento článek je lingvistickou analýzou hezitací. Nejprve jsou v něm uvedeny základní definice a funkce hezitací, jež se objevují v lingvistických studiích. K analýze je využit videozáznam a přepis televizní talk show Uvolněte se, prosím z 30. 10. 2009. V tomto pořadu, trvajícím 41 minut a 9 sekund, se vyskytlo 163 hezitací o celkové délce 2,21 min. Frekvence hezitací činila cca 4 hezitace za minutu. Hezitace nabývaly následujících funkcí: plánování/rozmýšlení, signalizace neobvyklého slova, signalizace opravy, delimitace (ohraničení vsuvky), hledání vhodného slova, signalizace předání slova, signalizace změny tématu, vyjádření rozpaků/překvapení. V jednom případě hezitace tvořila jediný obsah dialogické repliky.
Blankenship, J., Kay, Ch. (1964). Hesitation Phenomena in English Speech: A Study in Distribution. Word 20 (3), s. 360–372.
Clark, H. H., Fox Tree, J. E. (2000). Using uh and um in spontaneous speaking. Cognition 84, s. 73–111.
Kopřivová, M., Komrsková [Laubeová], Z., Lukeš, D. (2021). Designing a corpus of Czech monologues: ORATOR v2. Jazykovedný časopis 72 (2), s. 520–530.
Krčmová, M. (2017). HEZITAČNÍ ZVUK. In: P. Karlík, M. Nekula, J. Pleskalová (eds.), Czech- Ency – Nový encyklopedický slovník češtiny. URL: https://www.czechency.org/slovnik/HEZITAČNÍ ZVUK (poslední přístup: 10. 7. 2023).
Lickley, J. R. (2015). Fluency and Disfluency. In: M. A. Record (ed.), The Handbook of Speech Production, Malden: Wiley-Blackwell, s. 445–469.
Maclay, H. – Osgood, Ch. E. (1959). Hesitation Phenomena in Spontaneous English Speech. Word 15 (1), s. 19–44.
Rendle-Short, J. (2007). Showing Structure: Using Um in the Academic Seminar. Pragmatics 14 (4), s. 479–498.
Skarnitzl, R., Machač, P. (2012). Míra rušivosti parazitních zvuků v řeči mediálních mluvčích. Na- še řeč 95 (1), s. 3–14.
Volín, J. (2016). Kolik řeči je vlastně v řeči? Naše řeč 99 (1), s. 52–55.
English
Język Polski
Русский
https://doi.org/10.19195/0137-1150.179.6
