Rozkosze czeskiej awangardy. O fuzjach literatury, sztuki i filozofii na przykładach z twórczości Jindřicha Štyrskiego, Toyen, Vítězslava Nezvalai Františka Drtikola

Abstrakt

The joys of the Czech avant-garde.
On the amalgamation of literature, art and philosophy based on the examples from the works of Jindřich Štyrský, Toyen,Vítězslav Nezval and František Drtikol

The article points out some recurrent themes in the literary and artistic works by the repre- sentatives of the Czech avant-garde of the first half of the twentieth century. It is primarily about the motives of sleep, life, death and eroticism recognized most often in iconoclastic conventions, often on the borders of pornographic description and violating the taboo of eroticism, pleasures    of the flesh and religion. In the case of Štyrský, among other topics, the theory of artificialism for- mulated by him and Toyen is discussed. The theory had a close relationship with the poetry, prose and art by this author. On the other hand, based on the example of Nezval, an image of literary pleasures is presented, associated with the often actuated by the author issues of first love and erot- ic sensations. In the end, the figure of František Drtikol is outlined — the creator of photographs, which often depict threads of femme fatale and scandalous nude crucified women.


Rozkoše české avantgardy. O fúzi literatury, umění a filozofie na příkladu tvorby Jindřicha Štyrského, Toyen, Vítězslava Nezvala a Františka Drtikola

Článek poukazuje na stálé motivy v literární a umělecké tvorbě představitelů české avant- gardy první poloviny 20. století. Jde především o motivy snu, života, smrti a erotiky, chápané nejčastěji jako obrazoborecké a nacházející se často na hranici tělesné rozkoše, náboženství a por-nografického obrazu, jenž prolamuje erotická tabu. V případě Štyrského půjde mj. o teorii artifi- cialismu, kterou zformuloval spolu s Toyen. Na příkladu Nezvala bude nastíněn literární obraz rozkoše související s problematikou prvních milostných a erotických zkušeností, které se autor často dotýkal. Závěr příspěvku přiblíží osobu Františka Drtikola — tvůrce fotografií, na kterých jsou často vyobrazena témata osudových žen a skandalizujících aktů ukřižovaných žen.